Skladba podlahy

Podlaha by měla být především funkční – splňovat požadovanou nosnost, při styku s chodidlem mít příjemnou teplotu, vytvářet dobrou akustiku, být dostatečně odolná vůči mechanickému poškození atd. Důležité také je, vybrat si ten správný materiál a dekor, který vás neomrzí dalších pár desítek let. Níže se podíváme na skladbu podlahy v různých situacích a podrobně si přiblížíme jednotlivé vrstvy.

Skladba podlahy na terénu

V těchto bodech najdete vzestupně seřazené vrstvy, které jsou uváděny v orientačním rozmezí. Přesnou tloušťku, podle které se bude skladba podlahy na zemině vytvářet, spočítá váš projektant.

1. Nosná vrstva tvořena štěrkem, případně jiným kamenivem v tloušťce 100–150 mm.
2. Železobetonová základová deska vylitá nejčastěji z betonu třídy C12/15 nebo C15/20 v rozmezí 100–250 mm.
3. Hydroizolační vrstva se nyní v případě novostaveb či rekonstrukcí vybírá nejen kvůli zabránění vniknutí vlhkosti do stěn, ale i proti vniku radonu do objektu z podloží. Nejčastěji se můžeme setkat s asfaltovými pásy či PVC fóliemi, které se pokládají na základovou desku. Její tloušťka je 3-5 mm.
4. Separační a ochranná vrstva z polypropylenové fólie s tloušťkou 2 mm zabraňuje poškození izolačních vrstev a jejich znečištění. Lze použít také geotextilie s gramáží 300 g/m².
5. Tepelně izolační vrstva bývá nejčastěji tvořena deskami z pěnového polystyrenu o tloušťce 100-160 mm. Nemusíte však použít jen polystyrenové desky. Platí, že nejlepším izolantem je ten, který má nejnižší součinitel vodivosti. Dalším materiálem pro ochranu před vznikem tepelných mostů je například granulované sklo nebo PUR deska.
6. Separační a ochranná vrstva opět s tloušťkou 2 mm.
7. Roznášecí vrstva slouží pro uvolnění zatížení v místě došlápnutí do měkké vrstvy. Vrstva může být z betonu či lehčeného betonu, který se v případě, že by mohlo dojít k poškození izolačních vrstev, musí vyztužit kari sítí. Také se můžete setkat s anhydritovými podlahami, které vznikají smícháním kameniva, vody a chemikáliemi. Její vrstva je zhruba 120 mm.
8. Vyrovnávací vrstva slouží pro zahlazení nerovností roznášecí vrstvy a připravuje povrch pro finální úpravu.
9. Nášlapná vrstva neplní pouze estetický účel, ale také musí splňovat určité vlastnosti pro správný provoz. Tedy do obýváku vyberu zajisté jinou krytinu než do výrobní haly. Do nášlapné vrstvy se řadí také spojovací materiál. Tento finální bod se pohybuje v rozmezí 5-15 mm.

Skladba podlahy dřevostavby

Do šestého bodu je postup stejný jako v konstruování podlahy na terénu. V sedmém bodě přichází na řadu ideálně suchá skladba podlahy (neobsahuje žádné mokré procesy), což znamená, že roznášecí vrstva se většinou dělá z OSB desek nebo sádrovláknitých dílců.

Samozřejmě je možné zhotovit roznášecí vrstvu i z betonu. Ovšem celý proces se tím velice prodlouží (vysychání a tvrdnutí betonu) a stavba dřevostavby se vám rázem prodraží. Skladba dřevěné podlahy může obsahovat i anhydrit, který se stává oblíbeným zejména pro jeho časovou nenáročnost. Anhydritovou podlahu si však dovolit každý nemůže, a to z důvodu, že ji není možné pokládat do prostor se zvýšenou vlhkostí.

Skladba podlahy v patře

U patrových budov je nejdůležitější odhlučnění. Dochází totiž ke vzniku kročejového hluku, což je zvuk, který prochází tělesem a tvoří se při chůzi po podlaze. Proto se do vrstev, kde se nachází izolace, pokládá i speciální polystyren, který je velmi oblíbený pro svou efektivitu a cenu.

Dále je možné vybrat si z vlny, jako je čedičová či skelná. Na trhu je k dostání také sypká kročejová izolace, kterou oceníte při rekonstruování podlahy. Myslete také na to, že je nežádoucí příliš zatěžovat strop. Proto je ideální volba suché podlahy.

Skladba podlahy v podkroví

U podlah v podkroví stejně jako v patře jde o to nezatěžovat strop. Proto se i zde častěji setkáme se suchými podlahami. Základem je zarovnat stropní trámy a krovy, aby vznikla rovná plocha pro položení izolace. K tomu se používá například drobné kamenivo nebo Liapor, což jsou maličké kuličky, které se zakutálí i do nejmenšího prostoru kolem trámů.

Skladba podlahy pro podlahové vytápění

Podlahové topení se podkládá mezi vrstvu tepelné izolace a roznášecí vrstvu. Samozřejmě i zde pro vás máme pár doporučení. Nosná (roznášecí) vrstva se kvůli efektivnosti tvoří z materiálů, které se rychle zahřívají a přenášejí tak teplo do podlahy rychleji.

Například anhydritový potěr se aplikuje v malé vrstvě a vylívá se kolem celého obvodu rozvodů podlahového topení. Díky tomu je ideálním materiálem do roznášecí vrstvy. Existují ale také speciální potěry extra vytvořené pro podlahové vytápění.

Skladba podlahy – na co si dát pozor

1. Pokud stavíte podlahu ve sklepě, v sauně a dalších místnostech, kde bude zvýšená vlhkost, je dobré dbát na kvalitní materiál, který je schopný odolat vyšším nárokům. Proto například v roznášecí vrstvě zvolte jinou variantu než anhydritovou podlahu, jelikož ta vlhkost nemá příliš ráda. Vhodný je například cementový potěr.
2. Veliký pozor si dejte na řádné odizolování podlahy. Až 25% tepla uniká právě přes špatně izolované podlahy do sklepa či země. Existuje norma, která kategorizuje podlahy dle správně udělané izolace do čtyř skupin podle teploty, kterou má bosé chodidlo po 10 minutách v přímém kontaktu s podlahou.

Pokud chcete mít v podlaze podlahové topení, je nutné vylít nosnou vrstvu bez jakýchkoliv trhlinek. Proto se nehodí používat beton, který vytváří bublinky okolo rozvodů a následkem toho se část tepla ztrácí a podlahové topení tak nesplňuje svou funkci na 100%.

Nejvíce vás zajímá